Dýchacísoustava

Každá plíce má zhruba trojúhelníkovitý tvar, levá plíce je menší než pravá.

Plicní základna (basis) se dotýká hlavního dýchacího svalu savců, bránice. Plicní hrot (apex) směřuje směrem k hlavě. V plicní brance (hilus) do plíce vstupuje prudůška (bronchus), plicní žíly a plicní tepna, mízní žíly a nervy. Na vnitřní ploše plic jsou otisky orgánů středohrudí, hlavně srdce.

Plíce jsou rozčleněné na laloky, u člověka má pravá plíce laloky tři, menší levá má dva. Třetí lalok pravé plíce, lalok přídatný (lobus accessorius) se vsouvá do prostoru mezi velkými žílami a srdcem, u člověka má jazýčkovitý tvar, proto se mu také říká lingula, jazýček. V průměrných plicích se udrží okolo 3 litrů vzduchu.^[1]

Každý lalok je dále rozdělen vazivovými přepážkami, které vycházejí z poplicnice, na bronchopulmonální segmenty. Každý segment má vlastní přívod vzduchu i krvení. Segmenty jsou dále rozděleny na lalůčky, aciny, které mají pyramidový tvar. Základna acinu je na povrchu plíce, hrot směřuje k plicní brance.

Vnitřek plic se skládá z rozvětvujících se prudůšek, tedy dolních cest dýchacích, a dýchacího oddílu, části, kde dochází k výměně plynů.

Prudůška, která vstupuje do plic plicní brankou, se 25krát větví (u člověka). Tvoří tak prudůškový strom (arbor bronchalis)

Hlavní prudůška (bronchus principalis) → lalokové prudůšky (bronchi lobares) → segmentální prudůšky (bronchi segmentales) → subsegmentální prudůšky → terminální prudůšky

V průběhu větvení se mění stavba stěny prudůšek, hlavní prudůška má podobnou stavbu stěny jako prudůšnice, je tvořena chrupavkou, s každým dalším větvením chrupavky ubývá a relativně přibývá hladké svaloviny. Sliznice je pokrytá řasinkovým epitelem, řasinky kmitají směrem ven a pomáhají odstraňovat nečistoty.

V průběhu větvení časem zmizí i hladká svalovina, stěna je tvořena jen tenkou sliznicí, s epitelem s řasinkovými buňkami, malým množstvím pohárkových buněk a buňkami Clarovými, které produkují sufraktant, látku, která snižuje povrchové napětí a brání tak kolapsu prudůšky.

Jedna terminální prudůška ventiluje jeden plicní lalůček. V něm se větví na prudůšinky (bronchioli), které už patří k dýchacímu oddílu plic.

Průdušinky se několikrát rozvětví, až na respirační prudůšinky (bronchioli respiratorii). Tyto prudůšinky ústí do plicních sklípků, alveolů. Každý respirační bronchiolus zásobuje vzduchem asi 200 alveolů.

Větvení bronchů v plicích člověka s detailem plicních sklípků